Jak vybrat hvězdářský dalekohled

Tento článek není určen pro pokročilé pozorovatele nebezkých objektů, ale pro začínající hvězdáře nebo pro rodiče, kteří by rádi spnili sen svým dětem, které podlehly kouzlu hvězdné oblohy. Rád bych v několika bodech popsal výhody a nevýhody základích konstrukcí hvězdářských dalekohledů a také popis montáží a stativů.

Před zakoupením dalekohledu je potřeba si rozmyslet, kde budete pozorovat. Zda doma, nebo zda se bude za hvězdami jezdit. Dalekohled je potřeba nejen složit (což není tak složité), ale i přepravit. Vycházím z předpokladu (tento postup doporučuji ) , že první pozorovaný objekt bude Měsíc.Jedná se o jasný dostatečně velký objekt, který lze snadno nalézt a sledovat.Při sledování se začínající pozorovatel naučí dalekohled mechanicky ovládat , vyzkouší  si různé okuláry a tím se prakticky seznámí s pojmy jako je přiblížení , světelnost dalekohledu a zorné pole. Při koupi prvého hvězdářského dalekohledu doporučuji levnější verzi dalekohledu ,která je na pozorování měsíce dostačující.

Co znamenají čísla za názvem dalekohledu  :
například , dalekophled Venus 76/700mm ,prvé číslo udáva průměr objektivu nebo zrcadla , druhé číslo je ohnisková vzdálenost.

Přiblížení (zvětšení) dalekohledu není ten nejdůležitější parametr a je závislý na průměru objektivu ( prvé číslo v označení dalekohledu).

Obecně platí ,že větším průměrem dalekohledu ,lze získat větší přiblížení.Velmi jednoduchá poučka (i když ne uplně přesná) je,že použitelné zvětšíní se rovná dvjnásobku průměru objektivu.Máme - li dalekohled o průměr 70 mm ,použitelné maximální zvětšení je 140 x , toto zvětšení dosáhneme výběrem okulárů.

Je potřeba si ovšem uvědomit , že větším přiblížením se snižuje světelnost dalekohledu tím pádem lze pozorovat jen velmi jasné objekty.Je to vlastně začarovaný kruh.Na jasná nebeská tělesa Vám stačí dalekohled o průměru 70 mm až 100 mm ,které mají v základní výbavě okuláry ,které umožňují max. přiblížení 100 až 160x.Z vlastní zkušenosti vím , že na pozorování měsíce ,se spíše využívají okulary  s menším přiblížením.Díky menšímu přiblížení je větší zorné pole  což v praxi představuje rychlejší nalezení a sledování objektu , který je výrazně jasnější než kdybychom použili větší přiblížení.

Mylná je představa je ,čím větší přiblížení tím lepší dalekohled.Pravdou je ,že průměr objektivu určuje jaké množství světla přicházejícího od pozorovaného objektu je dalekohled schopen soustředit a jak velkého úhlového rozlišení je schopen dosáhnout. Z tohoto faktu vyplívá:čím větší je průměr objektivu, tím slabší/vzdálenější objekty budeme schopni pozorovat.

Pro milovníky čísel  ,máme-li dalekohled o průměro 90 mm, max přiblížení rovná s  2x 90 což představuje přiblížení 180x.Ovšem optimální využitelné přiblížení tohoto dalekohledu je 90 x 0,8 = 72 x

Výhody a nevýhody refraktoru (čočkové dalekohledy)

  • Refraktor má velké zorné pole
  • Je méně citlivý na neklid (chvění) atmosféry
  • Pozorovatel hledí ve směru pozorovaného objektu
  • V optickém systému dochází ke ztrátám světla absorpcí a reflexí
  • Objektivy mohou mít chromatickou chybu

Výhody a nevýhody reflektorů (zrcadlové dalekohledy)

  • Nemá ztráty světla v optickém systému, které by vznikaly absorpcí a nebo reflexí
  • Nemá chromatickou chybu
  • Má menší zorné pole
  • Je velice citlivý na neklid atmosféry
  • Je nutno obnovovat pokovení zrcadel

Montáže astronomických dalekohledů jsou paralaktické a azimutální .

Rozdíl je tento azimutální montáž má dvě osy, paralaktická (rovníková) osy tři. Azimutální montáž se hodí pro jednodušší pozorování. Pro náročnější pozorovatele je  vhodnější paralaktická montáž ,kterou lze použít pro fotografování.

Lze použít i  GoTo montáže, které kombinují vlastností obou zmíněných typů.